Polar OH1 je nejpřesnější optický snímač tepové frekvence a svou odezvou sekunduje hrudním pásům. Za jeho přesnost může jeho umístění právě na paži, kde jsou stabilnější podmínky. I hubený člověk má na paži nějakou hmotu, má ji tam více než na zápěstí, říkám.
V době, kdy se poprvé objevil Polar OH1 jsem provedl několik měření. Stále jsem nechtěl věřit měřeným údajům. Očekával jsem chování typické pro zápěstní snímače. Podezíral jsem, jestli mi druhý sporttester nepřijímá hodnoty z hrudního pásu, který byl spárován s prvním sporttesterm. Opakovaně se ukázalo, že to opravdu měří dobře.
Před tímto krátkým článkem jsem provedl další test, kde jsem použil Polar V800 s pásem H7 a vedle toho Vantage V spárovaný s Polar OH1. V grafu je červeně průběh tepu skrz hrudní pás, modře mu sekunduje záznam z Polar OH1.
Kompatibilita
Polar OH1 PLUS , inovovaná verze je kompatibilní se sporttestery POLAR, Garmin, Suunto a používat ho můžete s nejrůznějšími mobilními aplikacemi. Díky integrované paměti zvládne pracovat i bez mobilu nebo sporttesteru a záznam uloží do vlastní paměti. To lze zužitkovat při plavání s dodanými adaptéry na plavecké brýle.
Pricnip měření
Zatímco hrudní pásy pracují na principu EKG (sledují elektrickou aktivitu srdečního svalu), optické snímače pracují s PPG signálem. Metoda se nazývá fotopletysmografie a sleduje změnu prokrvení tkáně v čase. Senzor svítí do kůže a sleduje intezitu odraženého světla.
Jak jsem uvedl na začátku, i hubený člověk má na paži víc hmoty, která se výrazněji prokrvuje než málo hmoty na zápěstí. A to je v prospěch přesnosti měření.
Jak si to lépe představit? Vezměte si baterku a posviťte s ní na bílý papír a vedle posvitťe na černý nebo jinak tmavý papír. Uvidíte, že intenzita odraženého světla je různá. Podobně jako když na sníh svítí sluníčko a světla je tolik, že si musíte vzít sluneční brýle. PPG senzor pracuje stejně. Jakmile se v tkáni objeví okysličená krev, intenzitra odraženého světla je větší, jakmile je krev neokysličená, odraženého světla je méně.
Pro ilustraci a pochopení z jiného úhlu si namísto prosvěcování tkáně zkuste měřit tep hmatem. Abyste určili hodnotu tepu, musíte např. počítat počet pulzů po dobu 10s a následně pronásobit šesti. Výsledek je pak na světě. Čím kratší čas použijete, tím méně přesný bude výsledek. S větší chybou pak tep hmatem zjistíte při měnící se zátěži.
Na obrázku níže je modrou barvou nefiltrovaný PPG signál, který je potřeba dále upravit. Výsledkem je pak červená křivka, zdánlivě připomínající sinusovku z jejíchž amplitud lze vyjádřit tep.
Vyjma úpravy surového signálu je také potřeba měnit citlivost senzoru tak, jak se mění podmínky v tkáni. Je potřeba hlídat aby amplituda signálu nebyla příliš vysoká nebo malá. Zároveň senzory potřebují více času, tedy delší vzorek signálu k tomu, aby dokázaly vyjádřit hodnotu tepu a to zejména v okamžicích, kdy se mění podmínky v tkáni, mení se zátěž, tempo.
I přes veškeré nástrahy Polar OH1 dokáže téměř kopírovat hodnoty hrudního pásu a tím se pasuje do kategorie nejpřesnějšího optického snímače.